Ač se to skoro nezdá jaro uteklo jako voda a ja už pár hodin sedím na letišti v Madridu na cestě do Peru. Z původního váhání mezi dvěma termíny se nakonec vyklubal třetí někde mezi. Takže teď mě čeká úžasných(doufám) 14dní v opravdové divočině. Po shonu a stressu posledních dní, možná by se dalo říct týdnů, se opravdu těším. Starosti všedních dnů za mnou a přede mnou jen ničím nerušené běhání s čistou hlavou. Bez internetu, bez signálu mobilního telefonu(tím satelitním nedisponuju). Kdy to bylo naposledy si už ani nepamatuju a zvládnu to vůbec... Na to si všichni, které to zajímá musejí počkat až se, jak pevně věřím, ve zdraví vrátím. A určitě se s vámi o vše podělím a snad bude i film.

Přípravu jsem nepodcenil a poslední test v sobotu na Adrenalin cupu dopadl dobře. Proti loňsku jsem se ve výběhu na Lysou horu zlepšil o 6 minut. O to víc mě těší, že jsem v přípravě zatím absolvoval minimum rychlých tréninků. Dílem proto, že sozóna dálkových běhů začíná o měsíc později než SP a dílem kvůli tomu, že loni jsem to vzal příliš zhurta a v létě jsem se vypráskal. Výsledek z Adroše tak beru, jako pozitivní signál, že letos nastoupená cesta může být tou správnou.  Mějte se fajn a užívejte si léta.